Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krytí a porod

 

Našla jsem na internetu diskuzi zkušené chovatelky, která pár krytí a porodů zažila, není sice majitelkou žádného šarplanince, ale myslím, že to nevadí, je majitelkou leonbergrů a nám jde hlavně o její rady a informace, její příspěvek k tématu krytí a porod si můžete přečíst prosím zde:

 

 

 

1.KRYTÍ

,,V roce 1993 jsem si pořídila prvního leonbergera a osud byl ke mě vstřícný. Z mého drobečka se stal plemeník. Za svůj život neměl sice mnoho nevěst, přesto zkusím napsat své zkušenosti, nebotˇmladého plemeníka vlastním opět. Začnu trochou teorie. Anatomii vynechám, tu máme všichni nastudovanou, budu se spíše věnovat průběhu a technickým komplikacím kolem aktu krytí. U psů  dochází k ejakulaci po kapkách ( na rozdíl od jiných živočichů a ptáků ) a k tomu účelu je nutné, aby samec se samicí byli po určitou dobu spojeni. Penis psa je vybaven kavernozními tělesy, jejichž zvěšení má za následek tzv. svázání psa s fenou. To pak trvá po celou dobu odchodu semene do blízkosti krčku dělohy. Množství semene je zcela individuální. Délka svázání je různá od 5 do 30 minut. Odchylky od tohoto údaje jsou možné spíše nad 30 minut. U velice malého procenta psů, vybavených slabým pohlavním pudem může být doba svázání kratší než pět minut, ovšem jistota zabřeznutí feny je minimální. Je to tím, že první část ejakulátu je tvořena především produkty tzv. přídatných žláz, které neobsahují spermie. Protože dobu, kdy se v procesu ejakulace ve spermatu již objevují spermie, nelze přesně určit, musí se s rozhodnutím zda „ se to povedlo „ čekat až na skutečné zabřeznutí feny. Pravděpodobnost je sice malá ale nelze ji vyloučit. Proto krytí dalším plemeníkem je nepřípustné a chovatelé se vystavují riziku vzniku dvojího krytí nebo nežádoucího překrytí, které je ve všech řádech zakázáno s následkem nezapsání  štěňat v plemených knihách či  podrobení se zkoušky DNA. K zamezení vzniku těchto sporných situací je proto třeba, aby do plánu chovu byli zařazováni jen plemeníci, kteří splňují mimo jiné i požadavek výrazných sexuálních reflexů. V době mých prvních zkušeností s krytím, před deseti lety se běžně nepoužíval termín „ kontrola hladiny progesteronu „ a dle ní určení optimálního dne krytí. Proto se vždy krylo dle schopností majitele feny určit podle barvy výtoku a chování fenky ten správný den. Můj pes, který strávil  celý svůj život po boku feny, na háravou fenu naskakoval pouze v době začínání ovulace, ty tři, čtyři dny jsme měli doma peklo a co dělat, abychom ty naše dva zamilované uhlídali. Tak se choval i když přijela fena ke krytí. V nesprávné dny si fenkou hrál, olizoval ji ale aktivita nebyla stoprocentní, ta se změnila v ten správný den.  Z té doby si pamatuji, kdy již měl za sebou jedno  úspěšné krytí a vrh štěnat se zkušenou fenou, přijel majitel na první krytí své tříleté feny. Podle jeho odhadu správný desátý den. A náš pes nic, přijel 13 den opět nic, 16 den malá aktivita 18 den perfektní krytí ve vrhu 9 štěńat. Přijela majitelka zkušené feny ( po dvou vrzích ) dle jejího určení správný 11 den ovšem pes nic, druhý den  nic, nechtěla jsem nic zanedbat  a poslala  jí za dalším psem na krycích listech, který ji po dvakráte úspěšně nakryl. Za dva dny volala, že se to též nezdařilo, zda by mohla opět přijet, ano, nakryli jsme skoro mezi dvěřmi a bylo 11 štěňat.  Můj první pes nebyl tak vysoký a s vyšší fenkou se občas vyskytly technické problémy, které jsme řešili postavením feny z kopečka, či pomocí psa navést penis správným směrem. Nevadila mu jakákoliv manipulace s ním, přesto se stalo, když fena nespolupracovala, že se krytí nepodařilo. S odstupem deseti let nakrýváme opět, pes je dost vysoký, problémy tohoto rázu nejsou, ovšem manipulace s ním je možná pouze v mezích jeho normy, to co on sám dovolí. Musím podotknout, že si dovede fenku podržet a nasměrovat sám,  fena musí spolupracovat a být na krytí připavena. Feny mají od veterináře udělanou právě hladinu progesteronu a ke krytí jezdí ve spávný den. Krytí se většinou úspěšně podaří a spojení trvá okolo 15 -20 minut. V opačném případě je to pak už většinou technický problém psa, či nespolupráce ze strany feny.  A právě zde bych se chtěla zmínit několika zkušenostech s těmito technickými problémy.

·         necháme zamilovaný pár pouze několik minut si pohrát ( 10 -  15 minut ) aby se pes neunavil a při té příležitosti prověříme zda není fenka moc agresivní a jak si psa pouští k tělu


·         je -  li vše v pořádku, necháme je a sledujeme, jak se jim akt páření daří, stojí - li fenka a nastavuje - li vulvu, pes se většinou sám zapíchne a začne vibrovat, v klidu přijdeme blíže a pár podržíme

·         je -  li fenka agresivnější ( některému psu to vadí ) necháme majitele feny aby ji podržel u hlavy a psa necháme pracovat, nutno dohlédnout na to aby neucukávala nebot´první napíchnutí vulvy bývá pro fenu bolestivé

·         je přirozené, že fena psa testuje, jak je dominantní, aby pro své budoucí potomstvo zajistila dobrý genetický potenciál alfa samce

·         dále je dobré okolí vulvy ostříhat (  aby chlupy nedošlo k poranění penisu ) a poševní vchod potřít gelem či jiným vhodným prostředkem

·         jsme - li i přes to neúspěšní, po určitém čase necháme pár odpočinout, každého zvlášt a zkusíme to znovu, přistupujeme k pomáhání psovi velice citlivě, netaháme jej vzadu za chlupy, jemně přidržujeme při vibracích, za penis netaháme, neuchopujeme jej ale snažme se nasměrovat vulvu tím správným směrem, nejsme nervozní, zbytečně nemluvíme a zvířata neokřikujeme


·         pokračuje - li problém, dominatnější fenu před psem pouze vodime a pes většinou naskakuje, zastavíme se, fenu podržíme pod břichem a psa jemně přistrčíme, všechny feny mají tendenci si sedat,  trvá - li napíchnutí vulvy příliš dlouho

·         když pes přestane vibrovat, dojde se spojení, přehodíme zadní nohu psa přes hřbet feny a pár držíme u sebe dokud spojení  trvá, při zbytnění penisu v pochvě  dochází k podtlaku a děloha nasává sperma


·         potom fenu  hlídáme a neměla by se minimálně 30 minut vymočit. Je dobré jí dát napít a položit někam vedle nás či do auta, aby byla v klidu, protože dochází k pronikání spermií do vajíček. Sepíšeme potřebné dokumenty

·         stává se, že ke spojení nedojde či velmi krátce, prý pomůže zvednout fenku za zadní nohy a podržet, aby děloha, je- li tam nějaké sperma, jej nasála

·         z dalších technických pomůcek jmenuji -  postavit velikostně nevyrovnaný pár z kopce či do kopce, přidržet fenu pod břichem složenou dekou, postavit  pod fenku židličku a zřejmě i jiné pomůcky, ovšem nemohu o tom více napsat, neznám to

·         v neposlední řadě, je nutno se zmínit o tom, že si pár prostě nepadne do oka a a? se snažíme jak chceme, akt páření se neuskuteční i příroda chce své

·         a nedaří - li se nám u jednoho psa, u druhého to může být lepší, a nebo ještě horší.

·         znám chovatelskou stanici, která vlastní několik plemeníků, ale využíván bývá jeden, který kryje s přehledem (  má minimálně měsíčně 1 - 2 krytí ). Zde nakryjí každou fenku, neboť majitelé mají dlouholeté zkušenosti a nazdaří - li se nakrýt vybraným psem, je použit právě ten, co má těch zkušeností více a dalo by se říci, že kryje na povel

·         ovšem musím se přiznat, že nejsem zastáncem nějakého znásilńování či nakrývání  za každou cenu, hlavně když budou štěńata. Osobně si myslím, že plánování krytí musí mít svůj řád a já mám vždy vybrané dva psy a když to někde opravdu  ale opravdu nejde, jedu k druhému. Plemeníky si  dlouho vybírám a vždy zvažuji klady psa proti nedostakům mé feny a snažím se, aby se nedostatky obou  nezdvojovaly

·         spermie je životaschopná více jak 48 hodin tzn. překrývání má smysl až za 2 dny, více o tomto tématu v příštím příspěvku nakrývání feny

Ve stručnosti jsem se snažila sepsat co znám z praxe kolem krytí u psů.

 

Je jasné, že je nakrývání u každého plemeníka jiné, podmínky, věk, zkušenosti ( jak psa, tak majitelů ) a to vše se promítá do dané situace. Nelze se řídit nějakým návodem, je třeba vše zhodnotit individuálně.

 

2.POROD

Někdy nebývají zjevně patrné porodní stahy, čím více plodů tím jsou stahy méně viditelné. Při stazích dochází k otvírání děložního krčku. Prohlubující se kontrakce jsou důležité, aby štěně zaujalo správnou polohu pro průchod pánví ( poloha  hlavičkou napřed bývá častější i když  porod koncem pánevním - zadečkem napřed, není u psů nic vyjímečného ). Přítomnost plodu v pánevních cestách způsobuje uvolnění oxytocinu, děloha napomáhá k vypuzení plodu společně se stahy břišních svalů, uvolněním pánevních vazů, pánevní spony a rozšíření děložního krčku. Dojde k prasknutí plodových obalů ( allantochorionu ) a výtoku plodové vody. V pochvě se objevuje obal plodu ( amnion ) a dochází k vypuzení plodu, někdy může obal prasknout i v pochvě. Poté se po plodu porodí i placenta.

 

Něco málo z praxe. Píši pouze poznatky z mé praxe, spíše to co by nás mohlo překvapit, neboť každá fena je jiná a porod o to více !!!  Já osobně považuji za fyziologický porod okolo 20 hodin  ( záleží na počtu štěňat a stáří feny ) a za fyziologické i pauzy mezi vypuzováním plodů okolo 3 hodin a více. Ovšem nesmí být plod v porodních cestách, stane - li se tak, uvázne - li  tam a fena jej nemůže vytlačit, v tom případě i 5 minut je pozdě – hrozí  jeho udušení !!!  Při kontrakci je možno pomoci jemným tahem za tělíčko štěněte ( ne ocásek či nohy ). Je - li plod napříč, nutno volat veterináře. V kontaktu s ním by měli být i ti méně zkušení nebotˇnepostupující porod ohrožuje nejen plod ale i matku. Starší fena ( 5 let ) prvorodička,  zpravidla rodí hůře, starší vícerodičky již určité zkušenosti mají, vše je silně individuální a každý porod je jiný i u stejné feny.

Oxytocin = přirozeně se vyskytující nonapeptid, který je uvolńován ze zadního laloku hypofýzi, používá se ke stimulaci děložích stahů ( kontrakce ) a mléčné žlázy ( k spuštění mléka )

 

Co stimuluje děložní stahy tvorbou vlastního oxytocinu:

 

  • sání již narozených štěňat ( přikládáme štěňata k mléčné žláze i v průběhu porodu )

     

  • stimuluji pochvu prstem ( vezmu rukavici, gel a jemně kroužím v pochvě okolo hrdla děložního )

     

  • pozře- li fena  několik placent – stimulují tvorbu vlastního oxytocinu ( při větším množství strávených placent, mívá fenka průjem )

     

Další běžná stimulace:

 

  • nechávám na feně, aby se chovala tak jak jí to vyhovuje ( nenutím ji ležet v porodní bedně )

     

  • procházka po zahradě, nutná kontrola při každém podřepnutí, vytlačí plod  ani nevíte jak, kontrola opravdu důsledná a na každém kroku, večer o to více, baterka nezbytná, nucení na močení jde ruku v ruce s kontrakcemi  a vypuzováním plodu

     

  • chůze do schodů také pomůže

     

  • stojící fenu masíruji po bocích směrem k vulvě

     

  • dále povzbuzení unavené feny podáním iontového nápoje, koupí se u veterináře ( může být i ten lidský ), dále glukozu, čaj s medem, slabá černá káva

     

 

 

Na konci porodu se fena většinou zklidní a usne i když může krátce usnout i mezi delšími pauzami při vypuzování plodů, proto pozor, nutno rozlišit silně vyčerpanou  rodičku a nepostupující porod !!!

 

Po ukončeném porodu aplikuji oxytocin i. m. ( tento lék patří do rukou veterináře ) aplikuje se též při nepostupujícím se porodu, ke stimulaci dělohy ke kontrakcím ( může dojít k protržení dělohy, je - li plod zaklíněn v hrdle a děloha je nesprávně stimulována )

 

Aplikaci oxytocinu po ukončeném porodu považuji za velice důležitou !!!

 

Po porodu fena spí, štěňata sají, dochází k involuci( zavinování )dělohy, odcházejí očistky (dáme mezi ocas a vulvu savý materiál )

 

  • sledujeme množství, barvu a zápach očistků – nepodceňujeme to !!!

     

  • dále sledujeme tělesnou teplotu feny a do třech dnů by fena měla jít na stolici

     

  • kontrolujeme mléčnou žlázu ( zde bych ráda podotkla, že mlezivo je to nejdůležitější co by štěňata měla mít tzn.první napití a pak ještě následující den, teče mlezivo neustále, není nijak stimulováno, když jsou štěňata přisátí tak pijí, během dvou dnů  se složení mléka mění a je spouštěno v intervalech až na stimulaci sání štěňat. Jasně to vidíme, neboť reflexně je mléko spuštěno na určitou dobu ( štěně se vzpruží a postaví se mu ocásek ) pije jen tu chvilku, kdy se žláza naplnila, pak ji pouze žužlá. U mléčných fen se může naplnit ještě jednou po krátké době ( máme li méně štěňat než je struků, štěně přeleze ke struku u kterého nikdo nepil, neboť i tento struk byl reflexně naplněn mlékem. ( blíže téma rozvedu u krmení štěňat, péče o fenu po sectio caesera  - císařský řez, resuscitace plodu, umělá výživa, krmení sondou, vyprazdńování atd. )

     

  • nutné je štěňata označit mašličkou a pravidelně je vážit, jen tak poznáme zda opravdu pijí ( první den něco málo z porodní váhy mohou shodit ) a do třech dnů po porodu nechat odstranit paspárky, je dobré pozvat veterináře domů a on je ustříhne chirurgickými nůžkami, možno to spojit těsně po porodu, kdy bude aplikovat oxytocin a kontrolovat fenu. )

Prvních 14 dní je rizikových, jak pro štěňata, tak i fenu  a to i  při fyziologickém porodu, je třeba se vrhu i feně věnovat a při té příležitosti se zmíním ještě o jednom po 14 dnech života je dobré štěňata i matku odčervit, ale pozor použít prostředek, který cizopasníky pouze ochromí, ne umrtví  ( z mrtvých parazitů by uvolňující se toxiny mohly způsobit problémy ), nebot´ i pravidelně odčervovaná fena nese zárodky parazitů, které se aktivují porodem a přes placentu a mléčnou žlázu se jimi nakazí štěňata.

 

Malé shrnutí:

 

  • vlastní oxytocin vzniká stimulací mléčné žlázy, pochvy a sežráním placent ( sání štěňat, prstem při pomoci plodu na svět, požráním placent )

     

  • hodinové prodlevy mezi vypuzením plodu jsou možné, ovšem nesmí být štěně v porodních cestách ( nutno okamžitě volat veterináře )

     

  • nechat feně volný pohyb a většinou to co ona sama chce

     

  • povzbuzení unavené feny iontovým nápojem, glukozou, slabou černou kávou, čajem s medem

     

  • konec porodu - aplikace oxytocinu veterinářem

     

  • kontrola feny, tělesná teplota, očistky, mléčná žláza, vyprázdnění se,

     

  • kontrola štěňat, váha, vyprazdňování – provádí fena olizováním bříška a konečníku, zpravidla do 14 dní věku štěnat.

     

 

 

Závěrem: je samozřejmostí, že nakrýváme pouze zdravé feny, tzn. že nepotřebujeme žádnou speciální přípravu léky a ani během porodu. Vakcinace proti herpes viru? názory se různí.Z vlastní zkušenosti musím napsat, že jsem nikdy nepoužila žádné léky k tomuto účelu. Také fenu v ničem neomezuji, všemu nechávám volný průběh. Příroda chce své ale pod naším dohledem. ´--------------------------------------------------------------------

 

Konec citace.

S tím oxytocinem nemám absolutně žádnou zkušenost, Cindy porodila vždy bez něho. Případně mi napište Vaše zkušenosti, dala bych je k tomuto článku. Děkuji. A.N.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky CORA = matka Cindy