Jdi na obsah Jdi na menu
 


Artróza = degenerativní onemocnění kloubů je velmi častým problémem psů všech plemen i věkových kategorií.

Na rozvoji patologických změn kloubů se podílejí jednak vlastnosti vrozené (stavba kloubních struktur, osvalení, inervace…) a jednak faktory vnějšího prostředí (způsob výživy, zátěž…). Vzhledem k tomu, že artrotické změny jsou často velmi bolestivé, je snahou majitelů a veterinárních lékařů vzniku či prohlubování těchto změn předcházet.

Péče o klouby k artróze predisponované či tímto procesem již postižené by měla být komplexní (redukce fyzické zátěže, hmotnosti…).

Sám majitel může zdraví svého psa velmi výrazně ovlivnit prostřednictvím krmiva a nutričních doplňků. Právě nutriční doplňky tzv. chondroprotektiva (chrupavky chránící látky) prošly v minulých letech velkým rozvojem. Na našem trhu se objevilo velké množství preparátů různého složení a forem. Na základě stále pokračujících laboratorních výzkumů i klinických studií ve veterinární i humánní sféře byly mnohé obsahové látky překonány a nahrazeny. Jednou z nich je i želatina jako per orálně (ústy, tlamou) podávaná forma kolagenu – stavebního kamene kloubní chrupavky. Ta je v moderních preparátech nahrazována organismem snadněji využitelnou formou kolagenu tzv. kolagenním hydrolyzátem.

Obsahem následujícího textu by mělo být vysvětlení úlohy kolagenu a kolagenního hydrolyzátu v organismu. Snad tento článek pomůže majitelům při volbě vhodného chondroprotektiva pro jejich psy.


Kloub je spojení dvou nebo více kostí plochami povlečenými chrupavkou. Kloubní chrupavka má nepostradatelnou roli pro optimální kloubní funkci. Aby byl pohyb kloubu bezbolestný, plynulý a v plném rozsahu, musí být povrch kloubní chrupavky naprosto hladký. Kloubní chrupavka může však být narušována v procesu přirozeného stárnutí, v důsledku nadměrné fyzické zátěže či v případě jejího poškození úrazem či infekcí.
 

Kloubní chrupavka je pojivová tkáň. Skládá se z buněk (chondrocytů) a mezibuněčné hmoty. Ta obsahuje podíl vláknitý a amorfní. Vláknitý podíl je představován kolagenními vlákny. Amorfní součást je tvořena hlavně proteoglykany, kyselinou hyaluronovou a vodou.
 

Mezibuněčná hmota, respektive její jednotlivé komponenty, jsou nositely dvou klíčových vlastností chrupavky – pevnosti a pružnosti.

Pevnost chrupavky je podmiňována kolagenními vlákny.
Tvorba kolagenních vláken začíná v chondrocytech řazením jednotlivých aminokyselin do bílkovinných řetězců. Základní řetězce přirovnatelné ke šňůrce korálků se následně seskupují do trojšroubovice tzv. prokolagenu. Ten se transportuje z buněk, kde je dále upraven na tzv. kolagenový monomer. Monomery se řadí za a vedle sebe do tzv. mikrofibril a následně do kolagenních fibril a do kolagenních vláken. Výslednou strukturu lze tak přirovnat k lanu.
Soustava kolagenních vláken tvoří nosnou kostru celé chrupavky. Pouze pojivová tkáň dobře nasycená kolagenem se může správně vyvíjet a následně mnohem lépe odolává okamžitému i dlouhodobému přetěžování. Právě díky podpoře kolagenu může plně fungovat složka amorfní – lépe udržuje potřebný obsah vody a chrupavka je tak lépe vyživována. Zdravě vystavená a řádně vyživená chrupavka pak lépe odolává mechanické zátěži a nedochází k tvorbě tzv. mikroruptur - trhlinek mikroskopických rozměrů, které jsou podkladem pro rozvoj makroskopických degenerativních změn.

 

Vezmeme-li v úvahu soubor ostatních proteinů těla je aminokyselinové složení kolagenu naprosto mimořádné. Glycin, prolin, lysin a jejich hydroxylované formy, jako jeho hlavní komponenty, se nenacházejí v tak vysokém zastoupení v žádné jiné tkáni živého organismu. Ve výživě tak kolagen prakticky nelze nahradit jinou v přírodě se vyskytující nebo syntetickou látkou.
 

Již od pradávna, v lidové medicíně, se člověk snažil doplnit nedostatek kolagenu například pojídáním kuřecích chrupavek. Souvislost mezi zvýšeným příjmem kolagen obsahujících tkání zvířat a zlepšením kvality kolagen obsahujících tkání člověka (kloubů, vlasů, nehtů) byla jistě evidentní, ale výsledek této „terapie“ nebyl zdaleka vyčerpávající. Minimální efekt příjmu surového kolagenu je důsledkem jeho velmi nízké stravitelnosti a vstřebatelnosti trávícím traktem.

Novodobé farmaceutické firmy se snažily vytvořit produkt, který by organismu přinášel kolagen co nejrychleji a v co nejvstřebatelnější i chuťově přijatelné formě.

Na svět tak přišel želatinový prášek a kapsle.

Želatina je klihovitá hmota vyluhovaná vařením z kostí a kůží. Její vstřebatelnost a využitelnost organismem je však také minimální. Donedávna se zdálo, že tato forma je jedinou možnou formou podání kolagenu. Vzhledem k jejímu minimálnímu efektu se na kolagen jako takový v kloubní výživě více méně zapomnělo a další rozvoj chondroprotektiv se zaměřil hlavně na preparáty podporující amorfní složku kloubní chrupavky (např. glukosamin sulfát, chondroitin sulfát).
 

Výzkum však dále pokračoval a speciálním enzymatickým procesem se podařilo naštěpit kolagenní substrát na velmi malé částice - peptidy, aminokyseliny. Díky výrobní technologii využívající přírodní enzymy jsou získané aminokyseliny levotočivé, tedy v aktivní, organismem využitelné formě. Ty jsou ze střeva vstřebatelné bezprostředně po per orálním (ústy, tlamou) podání téměř bez účasti trávících enzymů. Následně jsou krevním oběhem velmi rychle transportovány k vlastní cílové tkáni – chrupavce. Zde si z nich chondrocyty vystaví kolagen vlastní. Vznikl tak produkt nazývaný kolagenní hydrolyzát.

vrátit se zpět na Úvod

vrátit se zpět na Info pro majitele